5D MarkII – první dojmy

V neděli sem uskutečnil nákup skoro-nového těla Canon 5D MarkII. O tomto pomyslném etalonu amatérských filmařů a fotografů, lze kdemožně zjistit vyčerpávající množství inforamcí. Spíš bych zde chtěl shnout svoje dosavadní pocity dlouholetého uživatele amatérské třídy DSLR, který přechází do vyšší ligy. Pro první seznámení jsem k němu měl možnost použít jeden z nejlepších objektivů ve své třídě 17-40 USM L (velké díky patří bratrovi).

Tělo – i když sem s velikostí 550D/450D ńeměl nejmenší problémy, tak přeci jen potěžkat tento kousek fakt stojí za to. Zpracování ujde a přijde mi skoro stejně plastově vyhlížející, jak menší bratříčci.

Ovládání – kolečko místo 4 tlačítek je super. Akorát některé funkce (WB, AF) se přesunuly nehoru a těžko se k nim dostanu. Protě ergonomie je dobrá tam i tam.

Hledáček – na tohle sem se moc těšil, protože podle nadšených článků to měl být stejný rozdíl, jakým je pohled do tunelu a z okna. A taky že jo ! Obraz jak kráva. Akorát že pokrytí není 100%, ale to by to nesměl být Canon, aby neměl něco extra.

Focení se širokoúhlým ohniskem – jestliže na pohled do hledáčku jsem se těšil, tak nad možností si ozkoušet 17mm ohnisko, jsem byl vyloženě nadržený. Nedočkavě jsem něco vyzkoušel už při předání a dech se mi až tajil neskutečnými možnostmi, které toto ohnisko nabízí. V ostřejším testu jsem zkoušel ze Špilasu městské krajinky. Když sem se po pár fotografiích podíval na ohnisko, zjistil sem ke svému překvapení, že jsem zaparkoval na obligátních 28-30 mm. Tedy tam, kde začínaní APS-C zrcadlovky. Uvědomil sem si, že jsem v podstatě na toto ohnisko zvyklý a nedokáži „překalibrovat“ svoje oko na širší. Na Špilasu jsem tedy lezl blíž k objektům a už mi těch 17mm nepřišlo až tak exotické. Nicméně na ty krajinky z výšky to u mě prostě není. Obloha OK, stavby OK (třeba kostel sv. Jakuba sem si defacto vyfotil pořádně až nyní – před tím jsem ho musel vždycky nějak oříznout). Celkvoě samozřejmě vládne spokojenost. Ale!: zase jsem někde na začátku. Tohle prostě vyžaduje změnit svoje přístupy a jinak komponovat.

ISO – o šumu při vyšších ISO a možnostmi full-framů doslova píší legendy. Já zkoušel 6400 a myslím že to rozhodně nebylo špatné. 550D byla použitelná ještě za 1600 a s přimhouřením obou očí se dalo zkousnout i 3200. 6400 byla nouzovka. Takže posun o 2 řády se podle mně dá označit za cool-fíčuru.

Dynamický rozsah – zatím narážím. 550D má fíčuru zvanou „Highlight tone priority“, díky které jsem i při náročných scénách o přepal ani nezavadil. S 5D mi na obrazovce přepaly blikají jak na diskotéce.. Tady je vidět, že od vydání už 3 roky uběhly a 550D tady má prostě navrh.

Video – zatím pro mě velká neznámá. Nedostal sem se k pořádnému testování. Stroj ještě nemá flashnutý firm-ware.

Závěr
5D MarkII byl můj dlouholetý sen. Když sem objevil inzerát, který ho nabízí za slušnou cenu a podle všeho jen minimálně použitý, nezaváhal sem. Přístroj opravdu podává dobrý výkon a jedná se pro mě o obrovský kvalitativní skok dopředu. Na druhou stranu jsem opět na začátku, kdy vstupuji v podsatě do nových neprobádaných vod (stejně jako sem před lety přestupoval z kamery na DSLR). A ještě jedna dorbná poznámka: následující rok asi budu jen o chlebu a vodě, protože s velikostí snímače logaritmicky vzrostly finanční nároky na ostatní vybavení.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Nástrojárna. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s